Zateplení podlahy
Ani zateplení podlahy se nevyplácí podceňovat. Pokud nechcete, aby Vám teplo domova unikalo spodem, věnujte pozornost tepelné izolaci podlahy.
Aby teplo neunikalo spodem
V místnostech, které jsou součástí domů s kvalitně provedenou tepelnou izolací fasády i střechy, může docházet k úniku tepla spodem, tedy podlahou. Drahé teplo uniká podlahou buď do nevytápěných sklepních prostor, anebo (v případě nepodsklepených objektů) přímo do podkladu. Tomuto nežádoucímu jevu můžeme účinně zabránit, jestliže provedeme vhodnou tepelnou izolaci podlahy.
V závislosti na tom, zda se rozhodneme tepelně zaizolovat podsklepený či nepodsklepený dům, je třeba nejprve zvolit tloušťku izolace. Pro izolaci podlahy terénu odborníci doporučují použít 5 centimetrů izolace. K zaizolování podlahy nad nevytápěnými prostory budeme potřebovat o něco více, a to o 1 až 3 cm. Zde záleží na velikostním rozdílu teplot mezi vytápěnými a nevytápěnými místnostmi. Pokud je rozdíl teplot vyšší než o 20 °C, je na místě uvažovat o dalších centimetrech navíc. A nyní přejděme k používaným materiálům, a poté k samotnému postupu zateplení.
Používané materiály
V konstrukcích podlah se uplatňují tepelně izolační a akustické vlastnosti izolací z kamenné vlny. Izolace proti chladu se používá v podsklepených i nepodsklepených objektech. Požadavky na komfort bydlení se však neustále zvyšují a s nimi také akustické parametry podlahových konstrukcí. Velmi populární jsou proto takzvané plovoucí podlahy, které se vyznačují uložením roznášecí nášlapné desky podlahy do jakési vany z izolace. Výhodou tohoto uspořádání, které zvětšuje vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost stropů, je minimalizace hluku v místnosti a přenosu zvuků do okolních prostor domu.
Při zateplování podlah se dlouhodobě osvědčily tepelně izolační materiály Rockwool, například Steprock ND nebo Fasrock. Základní rozdělení izolačních materiálů do podlah vychází z rozlišení, zda je izolace zároveň nosným prvkem podlahy, nebo ne. Izolace může tvořit pouze výplňovou a izolační funkci (například mezi nosnými trámy, na kterých je roznášecí vrstva). V případě, že izolace tvoří nosnou zátěžovou vrstvu, jsou na ni pochopitelně kladeny podstatně vyšší požadavky. Zde je třeba zvážit únosnost, tepelné i akustické vlastnosti. V tomto případě podlahy nazýváme plovoucí a dělíme je podle hmotnosti roznášecí vrstvy, a to na lehké (s plošnou hmotností - m’ (kg.m-2): 15 < m’< 75 a tloušťkou zvukové izolace - t (mm): 25 < t < 40) a těžké (plošná hmotnost - m’ (kg.m-2): m’ > 75 a tloušťka zvukové izolace - t (mm): t < 50).
Postup provádění
Nejprve je třeba položit hydroizolaci, která se pokládá na stávající, případně na nově vytvořenou podkladní vrstvu betonu. Většinou se používají bitumenové pásy, které se navařují na podklad.
Pak přichází na řadu pokládka tepelně izolačních desek. Z důvodu oddělení vlhkosti se na izolační desky pokládá hydroizolační folie. Používá se buď polyetylen, nebo lepenka.
Vrstva betonu musí být silná minimálně 5 cm, doporučujeme použití betonářské výztuže (sítě). Nakonec se na beton položí nášlapná vrstva.
Seriál: Zateplení domu