Litý potěr dle specifik stavby

„Dům se nestaví na 14 dní, ani na 3 nebo 4 roky, musí bez problémů vydržet 50 nebo i 70 let,“ připomíná Ing. Daniel Šmíd, technolog se specializací na podlahy ze společnosti CEMEX, a dodává: “ Proto bychom měli vybírat vždy kvalitní materiály.“

Univerzální potěr, který by byl vhodný v každé situaci a pro každou stavbu, neexistuje. Výběr je proto třeba přizpůsobit tomu, z čeho je dům postaven, ale i konstrukci podlahy, především možné tloušťce potěru a zvolené podlahové krytině. Dále je třeba vzít v úvahu, jak rychle má být stavba dokončena. Tradiční značka CEMEX na našem trhu nabízí dva typy potěrů, cementový CemLevel a anhydritový AnhyLevel na bázi síranu vápenatého. A jaký materiál se hodí pro váš dům?



Z čeho máte postaveno?
O volbě vhodného materiálu napoví už sama stavba, resp. její konstrukční systém, a doba, kdy jste dostavěli. Nové monolitické betonové konstrukce potřebují k vysychání několik měsíců a uzavření vlhkosti v podlaze by mohlo značně snížit pevnost anhydritového potěru.

Kam chodí sluníčko
Při výběru materiálu nezapomeňte přihlédnout také k orientaci domu ke světovým stranám a s tím spojené míry proslunění objektu. Během dne může dojít vlivem přechodu ze stínu na silné slunce k rychlým změnám teplot v podlahové konstrukci. A na ty jsou cementové potěry citlivé. Vyplatí se proto volit v tomto případě spíše materiál AnhyLevel.

Čím vyšší, tím pevnější
Lité potěry lze provádět již od tloušťky 30 mm u anhydritového a 50 mm u cementového potěru. Tato čísla udávají vždy výšku nad rozvody podlahového topení. Platí však, že čím je větší tloušťka lité podlahy, neboli její konstrukční výška, tím je vyšší také její pevnost. Potřebujete-li podlahovou konstrukci více zatížit, musí mít odpovídající tloušťku. Co do pevnostních parametrů jsou však potěry AnhyLevel a CemLevel takřka totožné. Dosahují dle typu vysoké pevnosti min. 20 – 30 mPa v tlaku a 4 – 6 mPa v tahu za ohybu.



Pro podlahové topení jsou vhodné oba typy. Jak Anhylevel, tak i Cemlevel vynikají vysokou akumulací, liší se v hodnotě součinitele tepelné vodivosti. Tepelná vodivost jak známo představuje rychlost, s jakou se teplo šíří z jedné zahřáté části dané látky do jiných, chladnějších částí. Cementový potěr (λ=1,2 W/m.K) přijímá i vydává teplo pomaleji, tudíž mu to trvá delší dobu. Z toho vyplývá omezená možnost regulace podlahového vytápění, podlaha je po určitou dobu topného cyklu přetápěna. Anhydritová podlaha (λ=1,8 W/m.K) teplo přijímá a vydává až 2x rychleji, usnadňuje tak regulaci a tím pomáhá ušetřit náklady na podlahové vytápění. Výhodnější je z tohoto pohledu zvolit anhydritový potěr. Ten však nelze použít v prostředí trvale vystaveném vlhkosti.

Koberec, nebo dlažba?
Také volba podlahové krytiny ovlivňuje chování potěrů. Dlažba a jiné neprodyšné krytiny zabraňují rychlým vlhkostním změnám v podkladu. Ty by u cementových potěrů mohly být důvodem kroucení, bez ohledu na jejich stáří. Pokud máte v oblibě koberce a volíte prodyšnou krytinu, pak je vhodnější anhydritový potěr, zvláště v případě realizace podlahového topení.

Více informací o jednotlivých materiálech a kontakty na technické poradce na www.cemex.cz.